Stránka pro všechny

Aneta Langerová 

První deska zpěvačky Anety Langerové, Spousta andělů, dokazuje, že vyhrát televizní soutěž Česko hledá SuperStar neznamená, že člověk má jen charisma a nikoliv talent. Ona má obojí, především ale to druhé. Vždyť ji vlídně přijala jak školou povinná mládež, tak její rodiče, v létě 2004 i festivalové publikum na Rock for People v Českém Brodu a Sázavafestu v Sázavě, a koneckonců také hudební kritika, která bez ataků sobě vlastních vyčkala, jak první album dopadne. Že poté Anetě uznale poklepala na rameno, je důkazem přijetí nového jména mezi dosud skloňovaná.

Narodila se v porodnici v Benešově 26. listopadu 1986 ve znamení Střelce (nyní žije v Říčanech) a celý její život byl a dosud je lemován hudbou. Začala ji vnímat hned, jak jen to bylo možné. Zpívala si s rádiem, poklepávala do rytmu a v osmi letech se začala učit hrát na kytaru. "Z dětství mi utkvěla v paměti písnička od Pink Floyd Wish You Were Here," vzpomíná na svůj letitý oblíbený hit.

Jejími prvními pěveckými učitelkami a současně partnerkami byly máma a sestra. Dobrá průprava. Když pak chodila na hodiny hry na kytaru, chtěli po ní, aby k tomu zpívala. Odtud už byl jen krůček k tomu stát se členkou říčanského sboru Bardáček. "Zpívali jsme sbory pro různá nahrávací studia, kde jsme měli nazpívávat nebo dabovat nějaké pohádky a podobně. Ve čtrnácti letech jsem se stala členkou skupiny SPB. To byla velká škola. Zvykla jsem si pravidelně zpívat a také na kontakt s diváky. Byly časy, kdy jsme hráli každý týden. Neustále jsem se učila něčemu novému, i věcem, které se týkaly aparatury, organizace koncertů a podobně," tvrdí.

Pak přišla soutěž Česko hledá SuperStar, do které se na konci roku 2003 přihlásila a ve svých sedmnácti letech ji úspěšně absolvovala. V noci 20. června 2004 se stala vítězkou prvního českého ročníku. Aplaudovala jí tehdy celá země, ovšem pro ni všechno teprve začínalo. "Ten večer jsem si neuvědomovala vůbec nic. Nevěděla jsem, čí vůbec jsem. Samozřejmě jsem se zezačátku toho úspěchu bála, protože jsem netušila, jestli mi firma a lidé kolem soutěže nemohou nějak ublížit a ještě na to mít smlouvu. Potom mi ale došlo, že jsem člověk, který má svá práva, a přestala jsem se bát. Našla jsem svou cestu a začala mít jasno. Úspěch mě najednou vyhecoval k tomu uvědomit si, že mám možnost v téhle zemi něco dokázat a třeba i změnit," říká.

Z letošních prázdnin neměla nic. Na dovolenou nebyl čas a neuzmula pro sebe ani jeden volný víkend. Věnovala se nejenom nahrávání desky, protože podle regulí soutěže musela vítězka vydat album ze všech deseti finalistů nejdříve, ale také akcím, které s pořadem bezprostředně souvisely, či se na něj nabalily. Výborně se cítila na letních festivalech. Vystupovala tam před diváky, kteří jí jsou nejbližší a kterým by chtěla zpívat i v budoucnu. "Na desku jsem vybírala obrovského množství písniček. Neustále jsem dostávala k poslechu cédéčka s asi deseti skladbami. Většina byla součástí nabídkové banky firmy BMG. Do ní vkládají své skladby autoři z celého světa. Dala jsem na svůj první pocit a pokoušela se vžít do posluchače, který si říká, že by tuhle písničku chtěl slyšet v rádiu. Hledala jsem v těch písničkách různé detaily, rozhodovaly drobnosti. Řekla bych, že každá měla svou zajímavou strukturu, ovšem těch třináct, které jsem na desku vybrala, bylo nejzvláštnějších v tom nejlepším smyslu slova. Chytily mě," přiznává.

Tři skladby jsou od českých autorů. František Táborský ze skupiny Chinaski napsal Nebe v loužích s textem Tomáše Rorečka, Oskar Petr složil a otextoval Hříšná těla, křídla motýlí a Michal Hrůza ze skupiny Ready Kirken vymyslel a opatřil textem písničku Voda živá. Vyjma písně You're A Creep autorů Ricka Kellyho a Anthonyho Littlea jsou všechny na desce nazpívány v češtině. Kolem Anety se shlukla parta skvělých textařů: Pavla Milcová, Milan Princ, Robert Nebřenský, Simona Ester Brandejsová a Gábina Osvaldová.

"Bylo strašně málo času, takže jsem se jen s někým sešla předtím, než začal text psát. Většinou ho přinesli, já si ho přečetla, pak jsme nad ním seděli, případně škrtali a upravovali. Dávala jsem si záležet, aby v nich byla slova, která mi jsou blízká. Jaký text se mi hned líbil? Skvělej nápad od Pavly Milcové. Byl přesně nafrázovaný, vlastně úplně dokonalý. Nemuseli jsme na něm nic měnit," konstatuje Aneta.

Práce ve studiu Vyžlovka Daniela Hádla ji příliš nezaskočila. Když nahrávala své party, byla v něm pět dnů v kuse. Příjezd koproducenta desky Ivana Krále byl pak jako z pohádky. "Zezačátku jsem měla strach z toho, že přijde hvězda, která si ve studiu udělá svou práci, odejde a nebude se se mnou vůbec bavit. Bylo to ale přesně naopak. Přijel, podal mi ruku a já zjistila, že je všechno v naprosté pohodě. Hodně jsme spolu mluvili, všechno jsme probírali, bavili jsme se i o mé budoucnosti. Řekl mi spoustu užitečných věcí." Nejosobnější vztah má Aneta k písni Voda živá, kterou pro ni složil Michal Hrůza z Ready Kirken.

"Sešli jsme se, on mi tu písničku, která byla tehdy ještě nazpívána svahilsky, pustil, a začali jsme se bavit o svých představách. Mluvili jsme strašně dlouho, takže se v ní objevuje spousta osobních věcí," přiznává. "Ale v každé písničce je něco osobního." Album Spousta andělů vyšlo 6. září. Premiérově se prodávalo 31. srpna na první Anetině show v Praze na Výstavišti. Pokřtít ho přišli přátelé ze skupin Divokej Bill, Ready Kirken, Tři sestry a SPB.