Péče
4. 5. 2007
Péče o koně
Ještě dříve než si pořídíme koně, musíme věnovat velkou pozornost výstavbě a vybavení stáje. Stáj by měla být postavena pokud možno na suchém, vyvýšeném místě a užitkový prostor na jednoho koně by měl činit 7,5 m čtverečních. Teplota ve stáji by měla být 10 - 15°C, neměla by přesáhnout 25°C a poklesnout pod 6°C. Relativní vlhkost činí 85%. Také musíme dát pozor, aby ve stáji nebyl průvan, neboť kůň průvan nesnáší. Je-li to možné, měla by být stáj obrácena ke slunci, neboť sluneční paprsky koním velmi prospívají.
Taky by tu měl být prostor na seno a slámu, místnost pro oves a další součásti potravy a místnost pro výstroj - tj. sedlovna a postrojovna. Tyto dvě místnosti by měly být dobře větratelné a každý kůň by v nich měl mít svůj věšák se jmenovkou. Ve větších stájích musí být šatna a sprcha pro jezdce, umývárna pro mytí koní, aby jim bylo možno omýt ocas a kopyta a v létě celého koně teplou vodou.
Stáje mohou být vybaveny boxy, stáními nebo můžeme zvolit volný způsob ustájení.
Volné stáje
Stání
Boxy
Uvazování hříbat
Koně uvazujeme zpravidla až po odstavu. Hříbata musí
být zvyklá na ohlávku. Nejlépe je začít uvazovat až jsou hříbata
zklidněna po odstavení od matky, aby nedocházelo k dalším násilným
stresům hříběte. Uvazování je nejlepší při
krmení na krátkou dobu. Je-li uvázáno déle, zpravidla je neklidné a
hrabe. Ale časem si zvykne a uklidní se. Pokud se setkáme s koněm,
který se "trhá", je lepší tyto koně neuvazovat. Je to důsledek
zpravidla z leknutí, špatného zacházení nebo vadou
charakteru.
Úklid ve stáji

Úklid ve stáji
Stání je zapotřebí čistit každý den. K usnadnění
práce je dobré mít úplnou soustavu stájových pomůcek. Nejzákladnější je
dobře vyvážené kolečko, lopata, podávky a vidle se čtyřmi hroty a koště.
Při čištění odstraníme znečištěné stelivo, které
putuje na hnojiště, podlahu důkladně očistíme a nasteleme čistou
podestýlku. Podestýlka je velmi důležitá. Musí být dost hluboká, aby si
kůň mohl lehnout bez nebezpečí, že se odře
při kontaktu se zemí. Podestýlka může být např. pšeničná sláma nebo
hobliny. Aby jsme ušetřili čas, je možné využívat metodu hluboké
podestýlky.
Máme-li čistou stáj, je ještě zapotřebí postarat se o koně.
Čištění koní
Čištění koní
Účelem čištění je odstranit z povrchu těla nečistoty
a šupinky odumřelé kůže - lupy, které mohou ucpávat kožní póry, čímž je
omezeno pocení a dýchání. Dále jím odstraňujeme cizopasníky - vši,
svrab a zároveň provádíme masáž.
K čištění potřebujeme slaměné věchty, žíněné
kartáče, bavlněné utěrky, mycí houbičky, kovové hřbílko na čištění
kartáčů, gumové hřbílko na slepená místa, kovové škrabky na kopyta,
rýžák a hřeben.
Čištění provádíme nejméně dvakrát denně - ráno a
večer. Nikdy nečistíme koně při krmení. Jednak, aby jsme koně nerušili,
ale hlavně, aby jsme neznečistili krmivo.
Čistit začínáme měkkým gumovým hřbílkem krouživými pohyby,
aby jsme odstranili hrubou nečistotu. Potom žíněným kartáčem čistíme
koně tak, že začínáme od hlavy směrem k zádi dlouhými tahy a vždy po
třetím tahu kartáč otřeme o hřbílko.
Prach ze hřbílka vyklepáváme mimo stání, nejlépe na navlhčené prkýnko
nebo do bedničky s vlhkou rašelinou. Nejvhodnější by bylo čistit koně
venku, aby prach zůstával mimo stáj. Tahy provádíme vždy po směru růstu
srsti. Hřívu a ocas rozčesáváme po
pramenech hrubým rýžovým kartáčem. Oči a nozdry otřeme vlhkou houbou. U
klisen je vhodné při každém čištění omýt ochod. Nakonec koně otřeme
hadrem.
Kopyta čistíme škrabkou (kovový háček a tupým
koncem), vždy také před a po jízdě. Chceme-li koni zvednout nohu,
postavíme se vedle něj tváří dozadu, poklepáváme ho na lopatku (při
zvedání přední nohy), na zádi (při zvedání zadní nohy),
posouváme ruku po noze do spěnky, za ni pak uchopíme a opakujeme slovo
"nohu" a končetinu zvedáme. Řádně odstraníme nečistoty z vnitřní strany
kopyta a vyčistíme střelku. Je dobré kopyta natírat buď speciálním
přípravkem Cornosan nebo
rybím tukem.
Po jízdě nesmíme zapomenout koně vyvěchtovat pod
sedlem nebo podle potřeby toto místo omýt houbou. Šlachy chladíme,
omýváme a vytíráme do sucha, čímž zamezíme jejich nepříjemnému
onemocnění - podlomu. Při práci můžeme nohy chránit
bandážemi, kamašemi nebo zvony.

Koupání

Koupání
Koně koupeme v létě, kdy je teplota vody 18 - 20°C.
Většinou koupeme v přirozených koupalištích s písčitým dnem, málo
hlubokém s klidným tokem vody. Doba pobytu koně ve vodě by měla být asi
15 min. Nekoupeme koně uhřátého a zpoceného.
Po koupeli provádíme do sucha, aby neprochladl.

Mytí

Mytí
Kromě kopyt se omývá ještě kštice, hříva a ocas.
Hřebcům omýváme předkožku, klisnám omýváme zevní pohlavní orgány.
Teplota vody by měla být 30 - 35°C. K mytí používáme nedráždivé mýdlo,
nejlépe speciální šampon pro koně. Umytá místa
setřeme stěrkou na stírání vody a vytřeme do sucha. Koně umýváme v létě
venku, v zimě ve speciálních boxech. Po omytí podesteleme čistou
slámou.
Stříhání srsti, úprava hřívy a ohonu
Stříhání srsti, úprava hřívy a ohonu
Není možné doporučit zejména u koní užitkových,
poněvadž srst, hříva a ocas chrání před dotěrným hmyzem, chladem a
špatným počasím. Při česání se hříva obyčejně klade na jednu stranu
krku, u jezdeckých koní vlevo, u kočárových na
vnější stranu, u pracovních naopak na vnitřní. Na krátko se stříhá u
koní sportovních, např. u pólo poníků, aby nepřekážela, nebo u těžkých
chladnokrevníků, aby vynikla jejich mohutná šíje. Zaplétá se u
dostihových a sportovních nebo u těžkých tažných
koní na přehlídky. Ohon se stříhá nakrátko, svazuje v uzel, proškubává
a prostřihuje nebo ovazuje. Platí předpisy pro jednotlivá plemena. Ale
u užitkových koní se ohon zkracuje pouze po hlezno.
Přikrývání
Přikrývání
Přikrýváním koně lze zabránit výdeji tepla a
následnému prochladnutí. Koně přikrýváme při přepravě, silném větru, na
noc, proti hmyzu nebo sportovní koně po výkonu. Používáme vlněné
přikrývky nebo nepromokavé plátno. Každý kůň musí
mít svou vlastní přikrývku.
Přeprava
Přeprava
Koně můžeme přepravovat z různých důvodů (na
dostihy, závody, při koupi, klisnu k připouštění, z veterinárních
důvodů,...). Přepravovat můžeme autem, vagónem, lodí nebo letadlem. Při
přepravě autem uvazujeme menší počet koní hlavami
ve směru jízdy. Při větším počtu pak kolmo na směr jízdy, hlavami na
levou stranu.
Ne každý kůň však transport snáší. Proto si mají koně zvykat už od mládí na přepravu a zvuk auta. Mladé koně vodíme za koněm starším, zkušeným buď z přírodní rampy nebo rampy přímo z auta. Z počátku jsou nedůvěřiví, nejsou-li ochotni spolupracovat nenutíme je násilím, ale pozvolna je přivykáme novému prostředí. Hlavně nesmíme koni zavazovat oči nebo ho do auta zahánět bičem. To by mohlo špatně skončit. Po nenásilném přístupu si na přepravu zvyknou. Pokud koně odmítají poslušnost, je to buď špatným zacházením nebo charakterem, setkáme se s tím hlavně u koní se špatným zážitkem (zranění, špatné prostředí,...) nebo u koní starších, kteří si na přepravu těžko zvykají.
Ne každý kůň však transport snáší. Proto si mají koně zvykat už od mládí na přepravu a zvuk auta. Mladé koně vodíme za koněm starším, zkušeným buď z přírodní rampy nebo rampy přímo z auta. Z počátku jsou nedůvěřiví, nejsou-li ochotni spolupracovat nenutíme je násilím, ale pozvolna je přivykáme novému prostředí. Hlavně nesmíme koni zavazovat oči nebo ho do auta zahánět bičem. To by mohlo špatně skončit. Po nenásilném přístupu si na přepravu zvyknou. Pokud koně odmítají poslušnost, je to buď špatným zacházením nebo charakterem, setkáme se s tím hlavně u koní se špatným zážitkem (zranění, špatné prostředí,...) nebo u koní starších, kteří si na přepravu těžko zvykají.
Při přepravě musíme koně vždy chránit před případným
poraněním. Na všechny čtyři nohy se nasouvají plstěné a kožené
chrániče, které sahají od patní kosti až ke kopytu, tím je chráněna
korunka. Nemáme-li chrániče, můžeme použít obyčejné
bandáže. Nohy ovineme jemnou houní a obandážujeme je, dodatečně pak
přiložíme kamaše. Spěnkové klouby a předloktí je rovněž možno chránit
speciálními koženými nebo plstěnými chrániči. Nesmíme taky zapomenout
chránit kořen ocasu. Kůň, který se v autě
opírá o stěnu přepážky, si může do krve odřít ocas u kořene, ten pak
nesmírně dlouho odrůstá. Ocas je možno obandážovat (asi v jedné třtině
délky ocasu od kořene), není to však bezpečné vzhledem k tomu, že kořen
ocasu je silně prokrvený a sevřeme-li
ho moc silně, kůň může přijít o ocas kvůli nedokrvení. Jsou známy
případy, kdy ocas po dlouhotrvající přepravě odpadl kvůli silně
zatažené bandáži. Nejvhodnější hotová ochrana ocasu je proto pokrývka
ze silného materiálu, která je zajištěna před
spadnutím seřiditelným páskem kolem krku. Ohlávka musí být měkká a
silná, nesmí dřít tlamu. Za ušima, na týlu a na nosu ji můžeme obšít
kožešinou. Můžeme také použít speciální přepravní ohlávku.


Transportní auto by mělo splňovat bezpečnostní
předpisy a musí být označeno nápisem "Pozor koně, Přeprava koní". S
koňmi jede vždy doprovod.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář